Občas se ve škole učíme jinak. Tentokrát to byl dalton zaměřený na čtení s porozuměním. Naše učebna se na dva dny proměnila na pracovní ostrůvky a knížku Všudybyl Avery Den ve starověkém Egyptě, která nám v naší práci velmi pomáhala, jsme nepustili z ruky, Ráno ve třídě 3. E tedy zazněl nezvyklý cíl: „Probuďme mumii!“. Koho by to nelákalo zkusit?
Všichni víme, kde mumie spí, ale cestu k ní si musel najít každý sám. Během dne školáci tedy hledali pomyslnou cestu pyramidou, ve které byly samozřejmě nástrahy (úkoly). Po splnění úkolu si vybarvili kousek trasy do pohřební komory.
Při plnění úkolů se žáci naučili narýsovat trojúhelník, postavit model jehlanu, zodpovědět na spoustu otázek ke čtenému textu a zlepšit se ve vyhledávání informací. Tajuplné téma vybízí i k luštění všelijakých záhad. I my jsme potřebovali rozkódovat trasu brouka skarabea, kterého jsme následně programovali k lezení napříč pyramidou. Museli jsme vyluštit kódy k otevření posledních dveří do pohřební komory.
Milujeme výuku na chodbě, tam na nás čekal běhací diktát a kanopy – nádoby na vnitřnosti naší mumie. Školáci tímto daltonem získali vědomosti i z oboru, který do 3. ročníku nepatří. Musím je pochválit, s jakým nasazením pracovali a myslím, že vědí o Egyptě víc než mnozí dospělí. Na závěr jsme nahlédli virtuální realitou do pohřební místnosti. Tvoření a objevování nových věcí jsme si užili i výtvarně. Máme ve třídě několik výtvarně nadaných dětí. Jedním z nich je Vojtěch Pavel Vaněk a Alice Klára Dostálová.
A proč právě dalton?
Tento způsob učení vede děti k samostatnosti, zodpovědnosti za splnění úkolu. Učí je si získat informace jinde než od učitele a rozvrhnout si práci časově. Umožňuje dětem své znalosti rozšiřovat směrem dle jejich přání. Co se dětem na tomto stylu výuky líbí?
Klárka: „Můžeme si začít, čím chceme.“
Kuba: „S kamarádem si šeptám.“
Emča: „Učíme se jinak než ostatní.“
Vojta: „Sednu si, s kým chci a kam chci.“
Anetka: „Nejdříve udělám povinné věci, potom si můžu dělat, co se mi líbí za diamanty.“
Kája: „Můžeme si pomáhat, ale ne říkat výsledky.“
Tř. uč. Ivana Poprachová
