Dyslektický kroužek
Mgr. Yvona Kardošová
- Třída: 5. A
- 1. stupeň, Hv, speciální pedagog
E-mail: yvona.kardosova@zspohorelice.cz
Tel.: 516 528 691
Informace
Termíny
Kroužek probíhá v pondělí – čtvrtek ráno a po vyučování podle domluvy a rozvrhu žáků.
Práce v dyslektickém kroužku
Co jsou SPU?
Dyslexie – je to porucha projevující se neschopností naučit se číst běžně používanými metodami.
Může postihovat:
- rychlost čtení,
- správnost čtení,
- porozumění čtenému textu.
Při nápravě se zaměřujeme individuálně na rozvoj těch funkcí, které jsou pravděpodobně příčinou poruchy.
Dysgrafie – je porucha psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu dítěte.
Náprava je zaměřena na rozvíjení těch dovedností, které psaní podmiňují.
Dysortografie – je porucha postihující pravopis. Vztahuje se na tzv. specifické dysortografické chyby, mezi něž patří:
- rozlišování délky samohlásek,
- rozlišování tvrdých a měkkých slabik,
- rozlišování sykavek,
- přidávání, vynechávání či přesmykování písmen, popř. celých slabik,
- rozlišování hranice v písmu.
Při nápravě se individuálně zaměřujeme na funkce, které jsou pravděpodobně příčinou poruchy, dále na odstraňování specifických chyb, v menší míře na zvládnutí mluvnického učiva (nezaměňovat s doučováním).
Dyskalkulie – rozumí se tím poruchy matematických schopností. Existují různé typy dyskalkulie, které může rozeznat jen fundovaný odborník. Nápravné metody a cvičení se řídí podle oblastí, v nichž dítě selhává. Přihlížíme rovněž k jeho věku.
Dyspinxie – porucha kreslení.
Dysmúzie – porucha hudebního sluchu.
Na naší škole je zaveden dyslektický kroužek, který pomáhá napravovat tyto specifické poruchy učení. Do tohoto kroužku chodí žáci, kteří jsou navrženi PPP a mají zájem v tomto kroužku pracovat. Žáci jsou rozděleni po dvojicích, aby náprava byla co nejefektivnější. Každé z dětí má svoji kartu, ve které je vypsána jeho porucha a hlavně způsob, jak provádět nápravu. Vzhledem k tomu, že se tyto poruchy většinou vzájemně prolínají, náprava se kombinuje – čtení, psaní, doplňování apod. Žáci jemnou motoriku cvičí také vystřihováním, kreslením, navlékáním korálků, obzory rozšiřuje též oblíbený slovní fotbal, pro pravolevou orientaci pomáhá například pexeso.
V dyslektickém kroužku pracují žáci jedenkrát týdně po dobu půl hodiny, a tak je třeba si uvědomit, že tato práce je jen jakýmsi návodem, jak pracovat na nápravě SPU doma s rodiči. Domácí příprava je tak pro „dyslektiky“ nejdůležitější a nenahraditelná. Protože ale i tady platí, že trpělivost růže přináší, buďme tedy trpěliví nejen my, pedagogové, ale i rodiče a samotní žáci – vždyť nejeden „dyslektik“ úspěšně vystudoval třeba i vysokou školu.
Vedoucí dyslektického kroužku Mgr. Yvona Kardošová
IT a dyslektické vzdělávání
Jelikož jsem členkou této organizace, která se zaměřuje na pomoc a péči lidem s dyslexií, tohoto zasedání jsem se samozřejmě účastnila a připravila pár postřehů pro vás, širší veřejnost.
Jistě všichni vědí, co je problém zvaný dyslexie, ne však všichni vědí, jak se s tímto problémem vyrovnat, jak pomoci dítěti, ale i dospělému, aby se necítil méněcenný či opovrhovaný.
Letošní konference byla věnována novinkám ve využití PC technologií. Osobně jsem toto téma velice ráda přivítala, protože generace dnešních dětí na počítačích vlastně vyrostla a bez nich si asi nedokáží představit trávení svého volného času. Já tedy říkám – počítače ano, ale když už mám tento přístroj doma, proč ho nevyužít k přípravě do školy, k učení? Toto většina dětí samozřejmě nedělá a je na nás – učitelích a rodičích, abychom je na počítačích naučili hledat a zpracovávat informace. Proto se, rodiče, nerozčilujte, když dítě dostane za úkol práci, kterou má vypracovat na počítači. Téměř všechny děti naší školy mají doma počítač a mají přístup k internetu, ti, kteří ne, mohou využít počítače ve škole.
Co se týká dětí s dyslexií, je na internetu spousta programů, které mohou využít při své reedukaci i doma, tyto programy však mohou být doplňujícím procvičováním a pro ostatní děti. Na některé programy není potřeba kupovat drahou licenci, prostě si zadáte jen příslušné webové stránky a můžete pracovat.
Tady je několik www stránek, kde najdete buď vhodná cvičení, nebo si můžete o problému dyslexie přečíst a dozvědět se více:
- www.kaminet.cz – výborný program, který používám i v dyslektické poradně. Je zaměřen na český jazyk a angličtinu pro děti neomezeného věku
- www.dys2.org – po prvním přihlášení (jméno a heslo – velmi jednoduchá registrace) se dostanete do systému, který vám nabídne spoustu her a cvičení na sluchovou, vizuální a prostorovou paměť. Nebojte se angličtiny, překladač převede vše do českého jazyka.
- www.spolecnecteni.com, www.booksy.cz – na těchto stránkách jsou texty, které jsou připraveny pro čtení textů pro dyslektické dítě.
- www.euro-face.cz – informace o procvičování angličtiny
www.dyscentrum.org www. dyscentrum.org – všeobecné informace o dyslexii. - Doufám, že tento materiál pomůže nejenom dětem s dyslexií, ale i lidem, kteří se chtějí o dyslexii dozvědět více, popřípadě někomu s tímto problémem pomoci.
A nezapomeňte, dyslexie je většinou dědičná, takže vy, dospělí, kteří máte podobný problém, i vy se můžete snažit o nápravu.
Přeji hodně štěstí ve „válce“ proti dyslexii a věřte, že vše je jen na jednotlivci – jak se dokáže k problému postavit a jak s ním dokáže bojovat.
Hodně úspěchů přeje
Mgr. Yvona Kardošová
Dyslektická olympiáda
Pohled na dyslexii očima vědců je již dlouhodobě shodný – jedná se o jedince, kteří mají jiné dovednosti než ostatní, ale neznamená to, že jsou „hloupější“.
ALBERT EINSTEIN, ISAAC NEWTON, THOMAS ALVA EDISON, WINSTON CHURCHIL, J. F. KENNEDY, LEONARDO DA VINCI, WALT DISNEY, HANS CHRISTIAN ANDERSEN, GUY RICHIE, ORLANDO BLOOM, TOM CRUISE, KEVIN COSTNER, WHOOPI GOLDBERG, CHER … co jméno, to pojem, ať už ve světě vědy, politiky, kultury.
Mozek dyslektiků ve většině případů funguje mnohem lépe než mozek průměrného jedince. Jen funguje tak trochu jinak.
Není třeba se proto dyslexie obávat – je jen třeba se s ní poprat, tak jak to dokázaly výše uvedené osobnosti.
Věta „ Já jsem dyslektik, já nemusím … !“ není proto omluva, je to jen výmluva místo věty „Nechce se mi, dejte mi pokoj … !“
Právě děti s dyslexií musí pracovat o to více, pečlivěji a pravidelněji než ostatní, aby dosáhly stejných výsledků. Ne vždy se to daří, ale dyslexie není nemoc, která se dá vyléčit antibiotiky za pár dnů. Dyslexie nás provází celý náš život a my se s ní musíme naučit žít a bojovat s ní.
Na naší škole pracuji s dyslektiky již delší dobu, díky podpoře vedení školy mám svůj dyslektický kabinet, který je vybaven počítači a pomůckami k nápravě dyslexie. Díky dlouholeté práci s dyslektiky vidím opravdový posun – u některých. To jsou právě ti, kteří chtějí, snaží se a pracují. Ti, kteří se jen ukrývají za výsledky z vyšetření, ti, které neustále „naháním“ na hodiny nápravy, ti, kteří očividně nepracují a nesnaží se – tam je naopak vidět propad – podle toho, jak postupují do dalších ročníků.
V letošním roce proběhl druhý ročník dyslektické olympiády na naší škole. Vzhledem k tomu, že různé nedostatky teprve vychytávám, byla tato „soutěž“ jen pro žáky naší školy. Do budoucna bychom chtěli oslovit i okolní školy a přizvat je ke spolupráci.
Žáci tak mohli zúročit to, čemu se po celý rok v dyslektickém kroužku věnovali – doplňování, porozumění textu, vyhledávání v textu, tvoření slov různými přesmyčkami – to všechno pomáhá dyslektikovi zamyslet se nad problémem a vyřešit jej.
Všichni se ten den opravdu snažili, ale zvítězit mohli jen někteří. Pro mě samotnou nebyla překvapením jména na pomyslných stupních vítězů – šlo o žáky, kteří opravdu po celý rok pečlivě docházejí do kroužku, snaží se, spolupracují, ale hlavně chtějí! Podle mé vlastní úvahy je minimálně 80 % úspěchu v každém jedinci, ten zbytek je pak pomoc, vedení a důslednost u nás pedagogů a rodičů.
Pomáhejme jim tedy, ukazujme cestu, ale mějme přitom na paměti, že chtění, ctižádost a disciplína je to, co dokáže každého jedince posunout vpřed. Tímto děkuji všem žákům, kteří se dyslektické olympiády zúčastnili, a všem přeji, aby se příští rok o nejvyšší místa poprali znovu, a rodičům připomínám, že dyslexie není sprint, je to pořádně těžký maraton, tak vydržte, výsledky určitě stojí za to!
Zapsala Mgr. Yvona Kardošová, dyslektická asistentka
(Mimochodem, jsem dysgrafik)