V předposledním květnovém týdnu vyrazily třídy 4. A, 4. D a 4. E na školu v přírodě. Areál Prudká u Tišnova si čtvrťáci zamilovali už před dvěma lety, protože je rozlehlý, nabízí mnoho sportovišť, dvě ohniště i prostorné chaty s oddělenými ložnicemi a vlastním hygienickým zázemím. A hlavně se tam výborně vaří. Všude, kam oko dohlédne, se rozprostírají krásné lesy, k tomu zurčící Svratka s čistou vodou a nedaleká vlaková zastávka, odkud se dá vyrazit na skvělé výlety. Pro 60 dětí zkrátka naprostý ráj.
V pondělí jsme si cestou do Prudké udělali zastávku na rozhledně Klucanina, ke které jsme vystoupali po naučné stezce plné zajímavých informací o místní flóře a fauně. Odměnou nám byl úžasný výhled do zalesněné krajiny a dobroty v tišnovském občerstvení. Odpoledne jsme se ubytovali a zabydleli. Večer jsme si popsali a pokreslili trička, která jsme si odvezli domů jako památku na tuto skvělou akci, jež se koná jen jednou za život.
V úterý jsme se seznámili s areálem i jeho okolím. V lesích jsme postavili domečky místním skřítkům, aby na nás po dobu pobytu byli hodní a neškodili nám. Snad je využili i všelijací broučci. Nejvíce nás ale bavila hra na kasino, ve které děti musely obehrát učitele o falešné pětikoruny, aby si za ně mohly koupit hračky a sladkosti v obchodě. Zde bychom chtěli poděkovat všem rodičům a přátelům školy za spoustu krásných věcí, které nám na cestu věnovali. Soutěžilo se v dobblu, pexesu, kostkách, dominu i karetní válce. Den jsme zakončili opékáním špekáčků a stezkou odvahy, na kterou se děti těšily celé měsíce. Byly velmi statečné a téměř všechny ji zvládly projít až do konce navzdory tmě, náročnému terénu i děsivým zvukům po cestě.
Ve středu jsme vyrazili vlakem do Nedvědice a na hrad Pernštejn. Prohlédli jsme si hradní nádvoří a nakoupili zajímavé suvenýry. Paní učitelka Vlachová nám připravila poutavé povídání o gotické architektuře, kterou jsme právě probírali ve škole. Velmi se nám líbily také přilehlé zahrady, kde jsme si odpočinuli, kochali se okolím a nabírali síly na zpáteční cestu. Do areálu jsme se totiž vraceli pěšky lesem. Přestože cesta vedla náročnějším terénem, dorazili jsme včas na večeři. Večer nás po nachozených devíti kilometrech čekal zasloužený odpočinek. Děti však musely ještě zapojit mozkové buňky. Ve skupinách pracovaly s textem o Pernštejnu, ale byl v tom háček, na pracovním listu totiž musely spolupracovat naprosto beze slov. Tohoto bobříka mlčení zvládly splnit dvě třetiny dětí, což je úctyhodný výkon.
Ve čtvrtek jsme vyrazili do Centra Eden v Bystřici nad Pernštejnem, které nás překvapilo svou rozlehlostí a množstvím zajímavých expozic. V první části jsme se mohli vcítit do života lidí v minulém století a navštívili jsme stolárnu, kovárnu, zemědělskou expozici i panské sídlo. Vše jsme si mohli osahat a vyzkoušet. Díky tomu jsme například poznávali luštěniny podle hmatu, koření podle vůně, mlátili obilí cepy, dmýchali kovářským měchem, psali husím brkem nebo hráli na klavír. Ve druhé části nás čekal skanzen, kde jsme si mohli pohladit hospodářská zvířata (ovce, kozy, prasata i koně), pokud nám to dovolila. V jednotlivých staveních jsme navštívili expozice tradičních profesí, například včelaře, hrnčíře nebo bylinkáře. Tím však náš den zdaleka nekončil. Večer jsme se vydali na indiánskou stezku. Děti po cestě ve skupinách plnily náročné úkoly, a aby získaly odměnu, musely náčelníkovi vyrobit šperk a přednést básničku.
V pátek nastal čas balení, vyklízení, úklidu a loučení. Neuvěřitelně rychle to uteklo. Cestou domů jsme se ještě zastavili na Brněnské přehradě. Čekání na parník u hradu Veveří nám zpestřilo pozorování vrtulníku, se kterým záchranáři nacvičovali záchranu tonoucího z vody. Parník nás poté dopravil na Kozí horku, odkud jsme se vydali na krátkou procházku do přístaviště v Bystrci. Tam už na nás čekal autobus, který nás odvezl do Pohořelic. Přijeli jsme s velkým halasem – šťastní ze všech zážitků a natěšení na návrat domů.
Za celý tým školy v přírodě
Mgr. Martina Kozderová
