Z hodin slohu

listopadu 17, 2019

V průběhu října žáci 8. ročníků v hodinách slohové výchovy čelili výzvě – pokusit se napsat líčení, slohový útvar, který rozhodně nepatří mezi ty jednodušší. A výsledek? Někteří žáci nás velmi překvapili skvěle sepsanými pracemi, se dvěma z nich se proto s Vámi chceme podělit.

Třída 8. A dokonce vytvořila pásmo básní s podzimní tématikou.

                                                                   Martina Hrdličková a Tamara Novosáková

Moje místo

Pomalu proplouvám krásným a neprobádaným světem. Vznáším se v tichu, které ruší snad jen můj dech. Nade mnou je pouze mihotavé světlo. To je svět, odkud jsem přišla a kam se vrátím, až tu skončím. Tam pod vodu. Nořím se hlouběji, míjím vrásčitou skálu a chaluhy. Pronikám do té modři, kde na mě čekají hejna stříbřitých ryb. Vířím vodu a z úst mi vycházejí bublinky, a jak stoupají k hladině, tančí jako medúzy. Zkontroluji vzduch, nemám čas, abych si prohlédla všechno, co jsem chtěla, a právě proto, je to tak jedinečné.

                                                                                            Pavlína Matulková, 8. A

Jarní prožitky

Na jaru je krásné to, že vše co jsme kdysi viděli v přírodě, se může vrátit. Po jaru přichází léto, po létě podzim, po podzimu zima a stále dokola. Přesto je to vždy jiné. Naroste nový strom, narodí se nové zvíře anebo bude mít někdo takové štěstí jako já a najde něco tak krásného, že to zvládám stěží popsat.

Je to v lese, daleko od lidí, daleko od veškeré techniky, daleko od plastů a chemikálií a taky daleko od civilizace. Potok tekoucí kolem jen tiše bublá a sem tam uvidím rybu. Ryby ovšem nejsou jedinými tvory, co zde potkávám. Ptáci si zpívají, veverky, lišky, koroptve a bažanti šustí listím a já se snažím rozeznat, které zvíře se právě ozvalo. Jsem daleko od lidí, ale přesto nejsem sám.

Lávka ze dřeva, kterou jsem si postavil, zatím drží pevně. Rád na ní sedávám a dívám se na slunce, které vytváří obraz tisíce malých hvězdiček, nádherně se třpytících na hladině vody. Tohle není místo pro smutek, nedůvěru a špatné vlastnosti lidí.

Začíná noc a vše, co jsem se snažil popsat je pryč, příroda usíná a všechno si hledá místo pro svůj úkryt a já půjdu také spát.

Nádherný den, doufám, že se brzy vrátím na místo, kde nemyslím na nic jiného než na klid a všechen hněv a starosti se rozplynou jako pára nad hrncem.

                                                                                            Tomáš Procházka, 8. B

Adaptační kurz 6. ročníkůRozvoj kreativity dětí ve školních dílnách
Rychlý kontakt

e-mail ředitelna: reditelna@zspohorelice.cz

tel. ředitel: +420 519 424 564

družina: +420 519 424 263

jídelna: +420 519 424 262

Objevte možnosti, které naše škola nabízí Vašim dětem

Zobrazit kroužky a projekty