První září je každoročně magické datum pro všechny prvňáčky a jejich rodiče. Co můžeme my dospělí udělat, aby byl start našich dětí do nového školního roku co nejpříjemnější a nejhladší? Škola, ale zejména rodiče, by měli být prvňáčkovi ve všem nápomocni. Veškerá energie a čas, kterou jim na začátku věnujeme, se nám po čase vrátí. S malým školákem bychom měli mluvit o tom, co nového se ve škole naučí, jak to bude prima, až si sám přečte první knížku nebo napíše pohlednici z dovolené. Může se těšit na spoustu nových kamarádů a zážitků, které ho v novém kolektivu čekají. Rozhodně bychom neměli dítě školou strašit ve smyslu: „Počkej, tohle už nebudeš moci, až budeš chodit do školy!“ nebo „Končí ti hraní, teď už se budeš jen učit!“. Na začátku je dobré nastavit pravidelný denní režim, ve kterém má své stálé místo jak příprava do školy, tak i volný čas a zábava malého školáka. Měli bychom být důslední, ale neměli bychom dítě přetěžovat nebo ho zastrašovat, že dostane špatnou známku, když udělá chybu. Naopak je dobré mu říci, že chybami se člověk učí a může se tím i v mnohém zlepšit. Dítě vždy musí cítit naši podporu. Rodičům také uleví, pokud začnou své dítě co nejdříve učit samostatnosti. Stačí jen malé krůčky typu: „Krásně už to zvládáš, do šatny už půjdeš sám!“ nebo „Tento úkol jsme už spolu dělali, zdálo se mi, že ti to jde, zkus to teď sám, já se pak podívám a společně to zkontrolujeme.“. První dny ve škole přinášejí pro nejmenší děti doslova příval nových zážitků a situací. Děti potřebují, abychom jim důvěřovali, byli trpěliví, klidní, povzbuzující a hlavně milující. Škola a rodiče by měli být nerozluční partneři, kteří drží při sobě a vždy všechno společně zvládnou.
Mgr. Jana Slaná
