O tom, že výuka nemusí probíhat jen ve školních lavicích, se na vlastní kůži přesvědčili osmáci, kteří se během prvního červnového týdne zúčastnili integrované terénní výuky v Jedovnicích. Tam byla čtyřicítka žáků se čtyřmi učiteli ubytována v areálu ATC Olšovec, kde jsme měli pro naši netradiční výuku pěkné zázemí.
A v čem naše expedice vlastně spočívala? Základem každé výuky je samozřejmě předávání informací od učitele k žákům, což probíhalo formou různých prezentací a vědomostních her. Nové informace týkající se především Moravského krasu jsme získali také na několika exkurzích, na které jsme se dostali buď autobusem, nebo pěší túrou. Navštívili jsme například starou huť u Adamova, velmi chladnou jeskyni Výpustek, barokní kostel ve Křtinách, Arboretum či rudický mlýn. K většině exkurzí měli žáci připravený pracovní list, ve kterém shrnuli nové poznatky.
Od neděle do pátku byl program nabitý i dalšími výukovými aktivitami a úkoly na body, během kterých si žáci rozdělení do čtyř soutěžních týmů upevnili a procvičili učivo z různých předmětů a hlavně se ho naučili využít v praxi. Mohli si tak například vyzkoušet orientaci v terénu pomocí mapy a GPS, během které navíc museli plnit úkoly týkající se okolí Rudického propadání, a to v dosti nepříznivém počasí. V lese nasbírali přírodniny různých barev, naučili se chytat motýly či jiný hmyz do síťky a zkoumat je pod mikroskopy, vyzkoušeli si mapování areálu kempu, poskládali pověst o původu názvu obce Jedovnice a s pomocí QR čtečky plnili úkoly týkající se ČR rozmístěné po kempu. Důležitou součástí bylo i prokázání fyzické zdatnosti, kdy kromě pěších túr musely všechny týmy absolvovat ranní rozcvičky či proběhnout nelehkou překážkovou dráhou. V nedalekém pískovcovém lomu přišlo na řadu i výtvarné umění, když žáci vytvářeli mandaly z různobarevných písků.
I přes takto nabitý program zbyl každý den čas na nějakou volnočasovou aktivitu, jako je třeba fotbal, volejbal, táborák, koupání v rybníce, stezka odvahy či diskotéka. Většinu aktivit si žáci dokázali zodpovědně zorganizovat sami.
Po celou dobu si všechny týmy poctivě vytvářely terénní deník, který dokumentoval jejich aktivity, a pořizovaly zajímavé fotky. Nelehkým úkolem kapitána každého týmu bylo přivést všech 10 členů k vzájemné spolupráci, porozumění a zdravé soutěživosti, která se projevovala až do posledního dne. Celkové výsledky byly velmi těsné. Cílem naší expedice však nebylo vyhrát a získat ceny, ale společně si celý týden užít, naučit se něco nového a nasbírat vědomosti a zážitky, na které jen tak nezapomeneme. To se žákům i učitelům podařilo a díky kladným ohlasům předpokládáme, že se tato forma výuky osvědčí i pro další ročníky.
Veronika Gajdošová
