Dne 13. 2. se žáci 4. a 5. tříd konečně dočkali dlouho vytoužené exkurze do DRFG arény.
Dobře naladěni, s helmami a bruslemi, přišli žáci na sraz na parkoviště, kam přijel objednaný autobus, všechny naložil a uháněl směr Brno, do bývalé Kajot arény, haly, známé také jako Rondo.
Zde jsme vstoupili do prostor, kam se běžně po zakoupení vstupenky na sportovní utkání nedostanete. Dostali jsme klíč od šatny, kterou předešlý den používal hokejový tým Ruska. Děti se převlékly, nazuly brusle a (některé zcela jistým krokem, jiné zase opatrně) vešly na ledovou hrací plochu. Všechny ohromila velikost haly. Mnozí ukazovali místa, kam chodí fandit s rodiči. A pak začalo bruslení na ledě, které doprovázely kroky trenérů Komety. A bylo to velmi intenzivní, což potvrzovaly vršící se kupky bund na lavičce. Necelou hodinku se tedy děti proháněly po ledě, který pro mnohé hráče znamená svět.
Pak se všichni převlékli a začala prohlídka zákulisních prostor haly. Jako vážení VIP hosté jsme mohli chvíli posedět na sedadlech v saloncích, jako technici jsme zhlédli monitorovací zařízení střežící brány, pohyb rozhodčích a spoustu velkých televizorů zachycujících kdejaký kousek hřiště. Také jako správní novináři jsme se zastavili u nástěnky sponzorů, kde probíhají rozhovory s hráči.
V tu dobu na ledě probíhal trénink hráčů Komety a ten jsme si opravdu nemohli nechat ujít. Kdo měl odvahu, stoupl si do prostor za branku. Rány pukem o plexisklo však mnohé zahnaly raději ke střídačkám. To by člověk nevěřil, jak jsou tyto střely opravdu děsivé. Shodli jsme se, že brankařům vůbec nezávidíme.
Nastal čas k odjezdu. Nechtělo se nám opustit prostory, kam jsme se dostali poprvé, nechtělo se nám opustit nový pohled na halu, kterou známe jen jako diváci přímí nebo televizní, ale nedalo se nic dělat. A tak jsme zase nasedli do autobusu, kde už na nás čekali, na daleko menších obrazovkách než byly ty v hale, Simpsonovi.
Tak zase někdy příště. A děkujeme, Kometo, za skvěle strávený čas!
Iva Vaculíková
