Exkurze do Budapešti pohledem Terezy Dubšové

května 11, 2017

Tak jsme se dočkali. Opět tu je další exkurze. Celé dva dny plné informací, památek a skvělých vzpomínek. Ráno 4. 5. jsme nastoupili do autobusu, který řídil nám již dobře známý IT expert a ex-učitel, pan Hrabina. Čekala nás dlouhá cesta, ale my byli vybavení filmy, hudbou a samozřejmě prezentací od pana učitele Mertlíka. Cesta ubíhala celkem rychle a neobešla se bez zastávek na WC. Přestože záchody byly na úrovni, že i jít někam do křoví by bylo lepší, zvládli jsme to hrdinně. Po cestě, která se ke konci stala utrpením pro naše nohy a záda, jsme dorazili do Budapešti.

Vystoupili jsme u Náměstí hrdinů, to byla naše první zastávka. S papíry v ruce jsme byli vpuštěni do prostoru a měli za úkol najít a pojmenovat postavy na náměstí. Pro některé z nás bylo pochopení úkolu velkým oříškem. Nakonec jsme to všichni zvládli a pokračovali jsme v cestě. Naší další zastávkou byl vodní zámek Vajdahunyad a Městský lesík. Tady jsme potkali sochu Anonyma, uherského písaře. Legenda vypráví, že kdo sáhne na hrot pera, které drží, bude políben múzou. I když jsem na něj sáhla, mám pocit, že se múza neprojevila.

Po projití lesíku nás čekala Pešť, novější část města. Tady jsme navštívili nebo alespoň obhlédli Velkou synagogu, v jejímž areálu je velmi pěkný památník obětem holocaustu. Je to originální kovová vrba, která má na svých lístcích jména obětí. Dále jsme viděli velkou nákupní ulici Váci utca, památník 60 zastřelených Židů, který se jmenuje Boty na Dunaji, a hlavně jednu z nejkrásnějších budov, parlament. U památek nesmělo chybět skupinové focení. Když jsme prošli všechny památky naplánované na čtvrtek a když už jsme byli všichni úplně mrtví, čekala nás cesta na hostel.

Když jsme se konečně doplahočili na místo, dozvěděli jsme se zajímavou informaci. Půjdeme se ještě podívat na baziliku sv. Štěpána. Takže všichni umýt, oblíknout a půjdeme. Ale byl tu malý problém, který mi došel chvilku po oznámení. Jak se může během půl hodiny vystřídat 42 lidí ve čtyřech sprchách? Překvapilo mě, že se to dá. Když jsme dorazili před baziliku, všichni v mém okolí (já samozřejmě taky) byli ohromení. Bazilika působila tak důstojně a majestátně. Po chvilce jsme dostali rozchod. Během minuty se všichni rozutekli a vrátili se až v určenou dobu. Pak jsme se vrátili na hostel a tam nás čekal vytoužený spánek.

Ráno přišlo pro některé z nás až příliš brzy. Sbalili jsme se a vyrazili vrátit svoje zavazadla do autobusu. Jak jsme si tak seděli v autobuse, najednou začalo pršet. Ale to nás neodradilo, protože my NEVYMĚKNEM! J Naší první zastávkou byl Markétin ostrov. Potom jsme pokračovali do historicky starší části města zvané Budín. Tady jsme se proplétali ulicemi a hledali cestu nahoru. Byly to schody. Věc, kterou jsme chtěli vidět ze všeho nejmíň. Úspěšně jsme je zdolali a byli konečně nahoře. Tam nás čekaly dvě památky, které jsme chtěli navštívit. Tou první byla Rybářská bašta. Z ní se nám naskytl překrásný výhled na Pešť. Ta druhá byl kostel sv. Matyáše. Byl to ten nejhezčí kostel, jaký jsem zatím viděla. Taky proto jsem z něj asi vyšla mezi posledními. Další památkou byl císařský palác. K němu jsme přišli už značně znavení. Když jsme sešli dolů, čekala nás velká pauza na jídlo. Někteří se vrhli k občerstvení, jiní si vytáhli to, co jim zbývalo z domu. Dobrovolníci ještě mohli vyjít k soše Gellérta. Sice jsem byla unavená, ale jako správná seminaristka jsem šla. Bylo jasné, že na nás budou čekat schody. A taky že čekaly. Nejdřív jsme se vyškrábali ke Gellértově soše, potom i k soše svobody. Tam byl teprve výhled. A teď byla před námi poslední zastávka, velká tržnice. Procházeli jsme jí a koukali do různých stánků, ve kterých jsme si mohli koupit snad cokoliv.

Naší poslední aktivitou byla cesta metrem a potom autobusem hurá domů. Zpáteční cesta byla klidnější, jelikož čtvrtina z nás vyčerpáním usnula. My, kteří jsme nespali, jsme měli puštěný ten nejlepší seriál, Pat a Mat. Čím víc jsme se blížili k domovu, tím víc nebylo venku vidět. A když pan učitel řekl, že můžeme začít volat domů, všichni věděli, že už tam budeme. Dorazili jsme, vytáhli tašky, rozloučili se a jeli domů.

Byla to další bezvadná exkurze plná zážitků, historie, legrace a vzdělání. Těším se na další podobné akce, protože se nikdy nezmýlím v tom, že to bude paráda.

Tereza Dubšová

Fotogalerie

Čarodějná čtenářská dílnaDaltonská výprava
Rychlý kontakt

e-mail ředitelna: reditelna@zspohorelice.cz

tel. ředitel: +420 519 424 564

družina: +420 519 424 263

jídelna: +420 519 424 262

Objevte možnosti, které naše škola nabízí Vašim dětem

Zobrazit kroužky a projekty