Ptáte se, co umí prvňáček v březnu? Je až s podivem, jak velký pokrok každý z jednotlivých žáčků od září udělal. Z dítěte soustředěného na sebe, vlastní hru a potřeby, se pomalu stává školák, který vnímá ostatní, dokáže je tolerovat. Dokáže naslouchat dospělým i spolužákům, diskutuje a říká vlastní myšlenky před ostatními. Socializace v rámci výuky je největším úkolem učitele první třídy, dlouhodobým a v podstatě nikdy nekončícím procesem školní práce.
K drobným úspěchům patří čtení od slabik k větám a především pochopení jejich významu. Po malých krůčcích se tak dětem otevírá svět psaných slov a pro malé školáky je to jako dobrodružství při odhalování tajemství znaků a jejich smyslu. Dokáží již zapsat správně, to, co slyší a přepsat to, co vidí. Každé z dětí postupuje individuálním tempem, ale plán, který každý učitel má v jednotlivých předmětech, je plněn úspěšně.
Děti velmi milují matematiku, ve které se střídá mnoho činností. Denně se těší a tak tedy počítáme již do patnácti. Dokáží samy vyřešit slovní úlohu, poradí si s logickými úkoly a sčítat a odčítat dokáží poměrně hbitě. Ve výuce se hra střídá se soustředěnou činností a využíváme i interaktivní tabuli s pestrou nabídkou materiálů. Prvouka je seznamuje se světem, tradicemi a přírodou kolem nás. I zde si poradí, umí vyjmenovat měsíce, mláďata i jarní květiny. Poznávají lidské tělo i zdravý životní styl.
To vše jednou za měsíc shrneme v tzv. daltonské výuce, jejíž styl vychází ze spolupráce a samostatnosti při řešení úkolů. Během této „hry“ si umí pomáhat a radit, postupují k společnému cíli a jsou za to hodnoceni jinak než známkami.
Proces výuky je složitá cesta, ale společně s rodiči, kteří jsou nedocenění pomocníci a rádci svých dětí, je to cesta víceméně snadná a radostná. Pokud má třída tolerantní a chápavé rodiče a fajn učitele, tak není nic, co bychom nezvládli. Držte nám pěsti, abychom ty další měsíce zdolali také tak šikovně.
Mgr. Stanislava Zelinková, třídní učitelka 1.B
