Kdy? To všichni víme. Kde? Přece v naší škole! Tam se to hemžilo čarodějnicemi i kouzelníky téměř v každé třídě. Ano, zase jsme si ve škole hráli, ale také i pracovali. Malé žáčky čarodějnické školy čekaly praktické úkoly jako např. měření žížaly na milimetry. Rýsování správného směru a stanovení délky letu na kopec za Jihlavou. Čekalo je doplňování pravopisu do lektvaru zapomnění. Některé potrápilo rozdělování jedovatých bobulí pro prince aneb násobilka 3. Vyhledávali jsme chyby v dopise od čarodějnice Kanimůry. Užili jsme si i pravých kouzelnických činností, jako je míchání lektvaru věčného mládí, nechyběla zaříkávadla pro proměnu na myši, žáby či netopýry. Odpočinkovou činností s podařeným výsledkem byla obrazárna čarodějnic, které se sešly na kopci za Jihlavou, jak se zpívá v jedné písničce.
Velké překvapení na nás čekalo na konci daltonu. Přišly za námi děti z 1. C a donesly nám na ochutnávku myši, tak jsme jim darovali na oplátku žížaly.
Kamarádi, moc děkujeme, byly výborné. Nejlepší byly ocásky.
Za školáčky z 2. B Ivana Poprachová
